Miluj protivu svého.

Někdo nesnese svoji matku, jiný tchýni. Ten nemusí svého šéfa, tomu zase lezou na nervy politici. Alespoň jeden pitomec se najde v každé rodině i firmě. Jsou jich plná média, narážíme do nich v ulicích měst, troubíme na ně na křižovatkách, pošťuchujeme se s nimi u pokladen v supermarketu…

V životě potkáváme nejrůznější lidi, jak často však dáme prostor skutečnému setkání? Většinou dotyčného rychle ověsíme svými představami, strčíme ho do určité předem připravené škatulky, běda, jestli se bude chovat jinak, než je nám příjemné. Každý je ten pravý. Každý, kdo přichází do našeho života, nám přináší nějaký dar. Někdo nás přichází obejmout, jiný nakopnout. Ten, kdo je nám nejvíc milý, i ten, komu bychom nejraději zakroutili krkem, je tady pro nás.

Nic není náhoda, naše radosti, ani naše problémy. Vše slouží k našemu růstu, jinak bychom to neregistrovali. Cokoliv v nás rozeznívá struny radosti i smutku, lásky i zklamání, je zde, protože jsme si to od života objednali. A je jen a jen na nás, jak s touto zásilkou naložíme.